Co je to Unykát? Ondra Zavřel, který si oblíbil No!Madame, vám to poví! Je dalším člověkem, který si jde za svými sny a hlavně za svojí svobodou.
Unykát to je věc, která nás spojuje, je to určitý pohled na svobodu. Dáváš možnost starým kolům, která už si něco zažila, opět vyrazit na cestu. Řekni nám něco o tom, jak to začalo a co je pro tebe Unykát.
Jak to začalo? No, sundal jsem na chalupě z půdy táty starého favorita. Strejda mi poradil, jak ho kompletně rozebrat a přitom nezničit. A já si na něm postavil první unykát. Jen torpédo, jinak nic, žádné blatníky, takový cyklistický minimalismus.
Mrkněte tady: http://unykat.cz/realizace/mestska-kola/unykat-nr1
Začal jsem na něm jezdit a začalo mě to bavit, ale pak mi ho bohužel ukradli. Tak jsem si postavil druhé kolo, které mám až do teď, je to držák. Měl jsem na něj pozitivní ohlasy a tak jsem si řekl, že postavím třetí kolo. Později jsem zjistil, že můj kamarád Honza Šlesinger také staví kola a tak jsme to dali dohromady a v roce 2014 založili cyklodílnu Unykát a začali stavět další kola. Sklad jsme měli u Honzy v garáži a já stavěl kola nejdříve doma, ale pak mě vyhodili do kotelny. Prostě jsme to dělali pěkně na koleně. Chvilku to nějak šlo, ale chtělo to nějakou základnu, sklad, dílnu a klubovnu v jednom. Tak jsme se nakonec rozhodli pronajmout si prostorný sklep na Jarově. Tam máme konečně vše pohromadě, je to takový ateliér. Je tam uskladněný šrot, ze kterého unykáty vyrábíme. Máme tam také díly, nářadí, ponk a za rohem hospodu. No stavte se podívat, pokecáme o kolech. Nebo mrkněte alespoň na stránky www.unykat.cz
Unykát je pro mě koníček, někdy práce, ale hlavně mě strašně baví dělat rukama. Rád vidím, jak to vzniká. Kromě laků si všechno děláme sami. Na začátku je skoro vždy nějaký nápad nebo požadavek zákazníka, který mě vede ruku. Ten nápad je to, co dělá Unykát Unykátem. Každé kolo má ale také své možnosti, musí být pohodlné a vše musí dokonale šlapat. Takhle to vše zkouším skloubit tak dlouho, dokud to do sebe nezapadne a v tu chvíli mě to baví úplně nejvíce.
Proč opravuješ stará kola?
Protože stará kola jsou hezká a každé je pro mě unykát. Zvlášť staré ocelové rámy se mi líbí. Jsou jiné než současné běžné rámy, mají tenčí trubky a hezčí spoje, jsou totiž pájené do mufen. Také se mi líbí, že vím, jak ta kola opravit. Lidé mi vozí kola, která považují za šrot, ale já přesně vím, co kde utáhnout, povolit, seřídit, vyměnit a jede se dál. Také mi dělá radost, když jsou zákazníci nadšeni, jak se kolo v našich rukách proměnilo a najednou lehce jede a je jako nové. To mě hodně nabíjí, protože to dá dost práce.
Fandím lidem, kteří si dávají tu práci jako my a opravují staré věci. Má to cenu, protože spousta věcí se dnes vyrábí tak, aby se po záruce zahodila. Navíc jsou z nekvalitního materiálu, neopravitelné a takřka nerecyklovatelné. Snažím se takové věci nekupovat. Raději zaplatím za kvalitní věc nebo za opravu týpkovi od vedle. Možná je to o něco dražší, ale zase ty peníze zůstanou někde poblíž a neskončí v daňových rájích. Volím peněženkou. Snažím se, jak to jde.
Co je tvůj sen a proč?
Můj sen je objet svět na kole se svou přítelkyní Bárou. Už jsme vlastně začali, objíždíme na našich starých kolech republiku. Podívejte se na stránky unykátu, tam o tom píši blog.
http://unykat.cz/blog/104-na-kole-sumava
A co tě na cestování na kole tak přitahuje?
Je to jiný způsob cestování, než třeba letadlem, autem nebo i vlakem. Ta cesta úplně jinak ubíhá, člověk má čas přemýšlet, užít si všechna ta zákoutí krajiny, potkat se s různými lidmi, pokecat a sednout si na pivo. Sice je to pomalé, ale podle mě je to mnohem kvalitnější způsob cestování. Je v tom mnohem více prožitku. Na kole prostě nejde spěchat, není to o tom stihnout vše rychle a hned, ale spíše objevovat krásu, která se skrývá pod pokličkou všednosti.
Co pro tebe znamená svoboda?
Znamená pro mě všechno. Kolo je svoboda. Sedneš na něj a jedeš. Kam? To je jedno. Skoro nic nepotřebuješ. Tahle svoboda mě baví a také mě baví, že to není úplně zadarmo. Občas se zadýcháš, zapotíš a bolí tě nohy, nebo zmokneš od hlavy až k patě a jsi celý od bláta, ale jsi svobodný a šťastný. Svoboda není zadarmo, vždy si žádá nějaké oběti. To jsem se na kole naučil a jsem za to rád.
Asi před dvěma lety jsme postavili sdílené putovní kolo, které od té doby koluje mezi lidmi. Prostě se stačí jen přihlásit ke skupině putovní unykát na facebooku: https://www.facebook.com/groups/putovni.unykat/ a jezdíš. Kolo je svoboda a svoboda je pro všechny, chápeš?